Láska a hodnota člověka
Už jsi se někdy zamyslel nad tím, že nejde jen tak někoho milovat? Milovat, být laskavý, dobrosrdečný. Myslím opravdu. Ze srdce. Je tam totiž jedna podmínka. Musíš sám sebe vnímat a vidět jako milovaného a přijatého. Musíš sám u sebe vnímat hodnotu. Jsem cenný. Jsem jedinečný. Jsem milovaný. Pak teprve ze srdce vyjde láska. Ta pravá láska. Ne jen skutek, kterým se chceme zalíbit ostatním. Skutek, kterým chceme vyzdvihnout sami sebe a možná i nevědomky snížit někoho jiného. Hmmm. Kdo zkoumá sám sebe, ten to ví. Hodnota člověka. Na čem ji stavíme? Kde ji bereme? Sama sebe jsem vždy oceňovala hodnotou nulovou, prachbídnou, žádnou. Hodnotou nehodnotou. A tomu odpovídal můj život. Ač navenek úsměv a dobré chování, uvnitř sebe bolest, vzdor, vztek, nenávist, samospravedlnost, ctižádost... atd. A lidi viděli ten úsměv. Viděli. A tak si mě asi zařadili mezi ty "dobré" lidi. Ale oni neví. Jen já vím. Každý zná jen svoje srdce Své zlé i dobré myšlenky. Nikdo nevidí do srdce jiného člověka. A tak až teď, když mi Bůh ukázal trošičku sám sebe, když mi dal nahlédnout, když se moje srdce začalo plnit vírou, že jsem milovaná. Kdy moje srdce začíná věřit, skutečně věřit, že patřím Bohu, že on je můj milující Otec a já nikdy nejsem sama. Nikdy.
Začínám. a vidím, co se děje v mém srdci. Popravdě - chci se vyhnout mnoha vztahovým situacím, protože si nejsem jista svou reakcí. Nechci reagovat skutkem. nechci být falešná. Tak toužím být tím, pro co mě Bůh stvořil. a to je obraz Jeho. A protože Bůh je láska, tak i já chci být láskou. Opravdově, opravdovou, s velkým srdcem. pro všechny. Ale zatím to ještě nejde A tak Boha prosím o milost, aby mi v tom pomohl. vím. je třeba víry. Je třeba se ponořit do božího slova, ono bude proměňovat můj život.
a tak hodnota už nebude stát na reakci člověka, nebude stát na mé práci či jakékoli okolnosti, ale jen a pouze v Bohu. A to je ta odrazová čára, kdy láska odstartuje. Jupííííí, to bude nádhera. Vím, že jsem stvořena pro lásku, vím to. A hlavně - já ji už dvakrát zažila. U dvou lidí. A to si prostě nedokážete představit. Nikdy jsem lásku - myslím tu skutečnou lásku nezažila u Čecha. vždy to byl někdo z jiné země.. Ten muž - láska, co z něho vycházela, mě rozplakala. Bylo to naprosto neuvěřitelné. A ta žena - ta lásku přímo na mě namířila. Ten láskyplný pohled když si v duchu představím, tak opět znovu aznovu lásku reálně zažívám. Tato láska mě proměňuje. Tato láska, až ve mně bude, tak začne proměňovat lidi okolo mě. A to je smysl života nás lidí. Tak to Bůh naplánoval. To je to nej. To je úžasný cíl našeho života. dávat lásku, ukazovat lásku, měnit lidské životy. Ukazovat svým životem, jaký je Bůh. V Kristu žít, Krista žít, vidět Krista v každém člověku. Haleluja.